Vznikají působením vnitřních sil, které vycházejí z nitra Země.

Způsobují:

• zemětřesení

• vulkanismus

• zdvihy a poklesy zemské kůry

• vrásnění

• přeměnu hornin

Vytváří primární tvary na zemském povrchu, většinou makro rozměrů.

Menu

Vrásový reliéf - vzniká v místě, kde se litosférické desky pohybují proti sobě, dochází ke zprohýbání vrstev, ke vzniku:

a) antiklinál - hřbetů

b) synklinál - sníženin

Takovou stavbu má pohoří Švýcarský Jura nebo Atlas.

Příkrovový reliéf - vzniká působením obrovských tlaků, vrásy se nasouvají na sebe. Pohoří patří k nejvyšším světovým pohořím s velice složitou stavbou, např. Alpy.

Alpy - Dolomity

Kerný (zlomový) reliéf - vzniká vyzdvižením nebo poklesem jednotlivých ker podél zlomů. Příkladem mohou být Jizerské hory, Krušné hory.

Vrásnozlomový reliéf - vzniká, jestliže při vrásnění dojde k rozlámání vrás. Vyznačuje se velice složitou geologickou stavbou.

Menu

Většinou vzniká v místě styku litosférických desek. Roztavené horniny z nitra Země se přesouvají směrem k povrchu. Dochází ke vzniku sopek, k výlevům magmatu na zemský povrch nebo k utuhnutí magmatu pod zemským povrchem.

Přehled vybraných sopek:

Evropa:

• Itálie - Vesuv , Stromboli, Etna, Lipari

• Island - Hekla

• Řecko - Théra (Santorini)

Afrika:

• Tanzánie - Kilimandžáro, Meru

Amerika:

• USA - Mount Ranier, Mount St. Helens, Mauna Loa, Mauna Kea, Kilauea

• Mexiko - Popocatépetl, Citlaltépetl

• Ekvádor - Chimborazo, Cotopaxi

• Chile - Aconcagua

Asie:

• Indonésie - Krakatoa (výbuch v roce 1883 - 36 000 mrtvých)

• Japonsko - Fudži

• Filipíny - Pinatubo

• Rusko - Ključevskaja

Antarktida:

• Mount Erebus
  

Schematický řez vulkánu

Ze zemského pláště vystupuje žhavotekuté magma, které se hromadí v magmatickém krbu. Teplota zde může dosahovat hodnot 700°C - 1 300°C. Sopečným komínem neboli sopouchem proudí magma směrem k povrchu. Komín vyúsťuje na povrch ve formě kráteru (jícnu), přes který vyvrhuje sopka lávu nebo pevné částice. Kromě hlavního komínu a kráteru může mít sopka komíny a krátery vedlejší. Lávový proud vzniká odtokem a utuhnutím lávy jedním směrem.

Útvary vzniklé magmatickou činností

batolit je magmatické těleso utuhlé v hloubce

lávový příkrov vzniká rozlitím a utuhnutím lávy na velké ploše

kupa vzniká při pomalém vytlačování viskózní lávy

lakolit je těleso houbovitého tvaru vzniklé utuhnutím ve vodorovně uložených vrstvách

kaldera - útvar obvykle vznikající mohutnou explozí a propadnutím částí sopky do vyprázdněného magmatického krbu

Největší kaldera Aso-san v Japonsku má rozměry 24 x 16 km.

Postvulkanická činnost - NP Yelowstone (USA)

Menu

Zemětřesením rozumíme náhlé krátkodobé otřesy zemského povrchu vznikající především na styku litosférických desek.

Hypocentrum - je místo pod zemí, kde zemětřesení vzniklo (svrchní plášť nebo zemská kůra).

Epicentrum - je místo na zemském povrchu, kde je zemětřesení nejsilnější.

Zemětřesení dělíme na:

• tektonická (dislokační) - nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.

• sopečná (vulkanická) - bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra se nacházejí v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Tvoří asi 7 % všech zemětřesení.

• řítivá - přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody.

Podle hloubky:

• mělká: do 60 km

• střední: 60 - 300 km

• hluboká: 300 - 700 km

Zemětřesení lze hodnotit několika stupnicemi. Mezi neznámější náleží:

• Richterova stupnice - pro hodnocení intenzity zemětřesení.

• Mercalliho- Cancaniho-Sieberrgova (MCS - 12 stupňů). Hodnotí zemětřesení podle makroskopického pozorování souboru více či méně katastrofických projevů v přírodě (praskliny, sesuvy, posuny bloků, aj.).

• Evropská makroseizmická stupnice (The European Macroseismic Scale) EMS-98. Nejmodernější a nejpodrobnější. U nás dosud málo používaná.
   

Zemětřesení má většinou katastrofické účinky.

Sekundárním jevem při podmořských zemětřeseních bývají vlny tsunami - velké ničivé vlny (např. Jihovýchodní Asie 2004).

Zajímavost:
Jedno z nejstrašnějších zemětřesení se událo 31.5.1970 v Andách. V lavině uvolněné zemětřesením, která se pohybovala rychlostí 320 km/h, zahynulo 18 000 lidí. Mezi nimi i 14 československých horolezců.

Menu       Zpět

 webmaster@webvyuka.olportal.cz