Při studiu této kapitoly využívejte Školní atlas světa!!!

O vzniku vesmíru existuje několik hypotéz. Lze vést dlouhé a nekonečné diskuse, jak to všechno vlastně bylo. Jedna ze současných uznávaných teorií o vzniku vesmíru je teorie velkého třesku - big - bang. Podle této teorie byla veškerá hmota shromážděna do malého (nulového) útvaru nepředstavitelné hustoty a hmotnosti a po obrovské explozi (velkém třesku), asi před 15 mld. let se začala rychle rozpínat. (Neptejme se, co bylo předtím, neboť v této době hovoříme také o vzniku času. Prostor a čas jsou neoddělitelné od hmoty. Kde chybí jedna složka, nemohou být ani zbylé dvě.)

Postupem času se začaly tvořit objekty, které se vzájemně přitahovaly vlivem gravitace a vytvářely se tak základy budoucích kosmických těles.

Patrně po 1 mld. let po velkém třesku začínají vznikat hvězdy a první velké galaxie (nespočetné soustavy hvězd).

Naše Galaxie (opravdu psána s velkým G) je jednou z nich. Obsahuje přibližně 150 – 200 mld. hvězd. Součástí Galaxie je i Sluneční soustava.

Menu

Vznik Sluneční soustavy se odehrává asi před 4,7 mld. lety. Sluneční soustava vznikla smrštěním rotujícího mraku plynů a prachu. Ve středu vznikalo jádro, zárodek budoucího Slunce. Zrnka prachu se shlukovala ve větší částice (planetesimály) . Vlivem gravitace přitahovaly další částice, tím zabezpečovaly svůj růst, vznikly útvary velké velikosti (až několik tisíc km) - protoplanety, jejichž spojováním nebo rozpadem vlivem srážek vznikaly současné planety Sluneční soustavy.

Z čeho se skládá naše Sluneční soustava?

Sluneční soustavu tvoří Slunce, tělesa, která kolem něho obíhají a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje.

• Planety jsou větší tělesa obíhající kolem hvězdy. Planety nemají vlastní zdroj záření, svítí pouze světlem odraženým od hvězdy.

.">

• Měsíce jsou pevná tělesa obíhající kolem planet.

• Komety jsou menší tělesa obíhající kolem hvězdy po protáhlých drahách. Mezi nejznámější patří Halleyova kometa (76 let) nebo Hale Bopp a jiné.

• Planetky jsou malá tělesa, jejichž pohyb na oběžné dráze lze sledovat na rozdíl od meteroidů.

• Meteoroidy jsou malá tělesa meziplanetární hmoty.

• Meteor je záblesk záření meteoroidu při průletu zemskou atmosférou.

• Meteorit je zbytek meteoroidu, který dopadl na Zemi.

Popište možný katastrofický scénář událostí, které mohou nastat při dopadu meteoritu.

• Mezihvězdný prach

• Částice slunečního větru

Menu

Slunce je hvězda střední velikosti a je v ní soustředěno 99,86 % hmotnosti celé sluneční soustavy. Probíhají zde termojaderné reakce, které vytvářejí vysokou teplotu a světlo.

Samostatná práce

Zjistěte základní informace o Slunci:

• velikost

• složení

• teplotu

Vysvětlete jevy vznikající na povrchu Slunce a ve sluneční atmosféře:

• koróna

• protuberance

• erupce

• sluneční skvrny

Odpovědi     Menu

1) Planety zemského typu: Mají menší velikost, vysokou hustotu, jedná se o tělesa složená z pevných
hornin.

2) Velké planety: Jsou větší, mají velkou hmotnost, nízkou hustotu, dlouhou dobu oběhu kolem Slunce
a velký počet měsíců.

3) Planeta Pluto se vymyká oběma skupinám, proto ji nezařazujeme.

1. Určete pořadí tří největších planet.
Jupiter,Saturn, Uran
2. Která planeta je nejmenší?
Pluto
3. Která planeta má nejvíce měsíců?
Jupiter
4. Které planety mají rotaci kolem své osy přibližně shodnou s oběhem kolem Slunce?
Venuše, Merkur
5. Která planeta se nejvíce podobá svou charakteristikou Zemi?
Mars
6. Kolem kterých planet lze najít prstence vytvořené z úlomků hornin?
Jupiter, Saturn, ale také Uran a Neptun
7. Která planeta má nejrychlejší rotaci kolem své osy?
Jupiter - na povrchu asi 45 000 km/h
8. Obíhají planety kolem Slunce přibližně ve stejné rovině a ve stejném směru?
Ano, jen Pluto má větší odchylku roviny oběžné dráhy.
9. Jak vysvětlíte, že na konci 20. století byl Neptun nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy?
Díky výstřednosti své oběžné dráhy bylo Pluto na konci 20. století blíže Slunci než Neptun.
10. Určete ke kterým planetám patří následující měsíce: Callisto, Titania, Phobos, Měsíc, Io, Eros, Deimos, Ariel, Charón.
Callisto - Jupiter,    Titania - Uran,    Phobos - Mars,    Měsíc - Země,    Io - Jupiter,      Eros není měsíc, je to planetka,     Deimos - Mars,    Ariel - Uran,    Charón - Pluto
11. Zjistěte, kde se nachází Kuiperův pás a čím je zajímavý.
Nachází se za dráhou Neptunu, za jedno z těles je považována i planeta Neptun.

(Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď)

Menu

Snad jen v blízkosti našeho Slunce vystačíme s jednotkami, které užíváme v pozemském životě –  kilometry. Vzhledem k velikosti vesmíru jsou tyto jednotky nedostatečné a v astronomii se používají jednotky následující.

• Astronomická jednotka - AU: Je střední vzdálenost Země od Slunce 149,6 milionu km. Používá se jako jednotka vzdálenosti ve sluneční soustavě.

• Světelný rok: Je dráha, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok. Rychlost světla je 300 000 km/s, takže platí:
  1 svět. rok = 9 460 000 000 000 km = 9,46 x 10¹² km ( 9,5 bilionu km)
  1 svět. rok = 63 300 AU

• Parsek - pc: Je vzdálenost, z níž se jeví jedna astronomická jednotka pod úhlem jedné obloukové vteřiny.
  1 parsek = 206265 astronomických jednotek = 3,26 světelných let

Zajímavosti:

Hvězda Proxima Centauri je od nás vzdálená 4,2 světelného roku.

Naše Galaxie má průměr asi 100 000 světelných let.

Nejvzdálenější galaxie jsou vzdáleny více než 10 miliard světelných let.

Světlo ze Slunce k nám dorazí asi za 8 minut.

Hubbleův teleskop

Štefánikova hvězdárna v Praze

Menu      Zpět