| |
Tvar a velikost Země
|
Úvaha o kulatosti Země se objevovala v pracích Pythagora, Aristotela
nebo Eratosthena a dalších.
Naše Země není zcela kulatá, je zploštělá na pólech.
Jedním z tvarů, kterým lze charakterizovat Zemi, je geoid. Jedná se o
fyzikální těleso, geometricky nepravidelné, které ve všech místech má povrch
kolmý ke směru gravitace. Využívá se v astronomii a při nivelačních pracích.
V kartografii se používá rotační elipsoid,
který vzniká rotací elipsy
kolem osy.
Rotační elipsoid, který nahrazuje částečně geoid a nejlépe se k němu přimyká,
se nazývá referenční elipsoid.
Pro běžnou potřebu se využívá referenční koule o
poloměru R = 6 378
km.
|
Samostatná práce:
Z atlasu zjistěte základní poznatky o Zemi.
|
Odpovědi |
Základní pohyby Země
-
oběžný pohyb kolem Slunce
-
rotace kolem vlastní osy
-
další pohyby:
-
precese (rotační pohyb zemské osy)
-
nutace (kmitavý pohyb zemské osy)
Pohyby planet a některé další zákonitosti platící ve vesmíru popsali Jan Kepler
a Isaac Newton.
|
|
|
Jan Kepler
|
Isaac Newton |
Menu
|
1. Keplerův zákon
Planety se pohybují po elipsách málo odlišných od kružnic,
v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.
|
|
|
Vytvořte aspoň 5 otázek které souvisí s pohybem Země kolem
Slunce.
|
Menu
|
Otázky:
1. Za jak dlouho oběhne Země kolem Slunce?
365 dnů, 5 hodin, 48 min a 45,7 s = 1 tropický rok (přibližně 365,25 dne)
2. Jaká existuje souvislost s občanským životem?
jednou za 4 roky je přestupný rok, který je o 1 den delší
3. Jak dlouhá je oběžná dráha Země kolem Slunce?
939,2 mil. km
4. Jaká je průměrná vzdálenost Země a Slunce?
149,6 mil. km
5. Jaká je průměrná rychlost oběhu?
29,8 km/s
6. Kdy je naše Země Slunci nejblíže a nejdále?
nejblíže 3.1., nejdále 5. 7.
7. Jak se nazývá místo, ve kterém je naše Země Slunci nejblíže?
perihelium
8. Jak se nazývá místo, ve kterém je naše Země Slunci nejdále?
afélium
9. Jaká je vzdálenost Země a Slunce v přísluní?
147 mil. km
10. Jaká je vzdálenost Země a Slunce v odsluní?
152 mil. km
(Kliknutím na otázku se zobrazí odpověď)
|
2. Keplerův zákon
Plochy opsané průvodičem planety za jednotku času jsou stejné.
|
Kliknutím na obrázek se spustí animace |
Co vyplývá z 2. Keplerova zákona? Vytvořte závěr.
Závěr:
Nestejnoměrná rychlost planety. V blízkosti přísluní (perihelia) se pohybuje rychleji, v blízkosti odsluní (afélia) pomaleji.
Čím blíže ke
Slunci, tím se planeta pohybuje rychleji.
Menu
Data:
-
Rychlost v přísluní: 30,3 km/s
-
Rychlost v odsluní: 29,3 km/s
-
Vzdálenost ZS v přísluní (periheliu) je 147 mil. km
-
Vzdálenost Země Slunce v odsluní (afeliu) je 152 mil. km
|
Sklon a směr zemské osy
Sklon a směr zemské osy k rovině oběžné dráhy je prakticky stálý a neměnný
a činí 66,5o (66o 33´).
Sklon zemské osy ke kolmici na oběžnou dráhu je 23,5o (23o 27´).
|
|
|
Existuje zde nějaká souvislost sklonu zemské osy se zeměpisnými
souřadnicemi?
|
Obratník Raka, obratník
Kozoroha, severní polární kruh, jižní polární kruh.
|
V oblastech od polárních kruhů k pólům:
1) Slunce nevychází v různě dlouhých obdobích nad obzor. Jedná se o období
polární noci.
-
Severní polární kruh: 21.12. (24 hodin)
-
Severní pól: 23.9. - 21.3. (179 dnů)
2) Slunce nezapadá v různě dlouhých obdobích pod obzor. Období polárního dne.
-
Severní polární kruh: 21.6. (24 hodin)
-
Severní pól: 21.3. - 23.9. (186 dnů)
|
Jaké jsou důsledky oběhu Země kolem Slunce v souvislosti se sklonem
zemské osy k rovině ekliptiky?
|
-
Změna úhlu dopadu slunečních paprsků.
-
Střídání ročních období.
-
Nestejná délka dne a noci v různých zeměpisných šířkách.
|
Co ovlivňuje střídání ročních období a co ovlivňuje intenzitu
ročních období?
|
Sklon zemské osy má vliv převážně na střídání
ročních období a oběh Země na intenzitu jednotlivých ročních období.
|
Menu
|
Zdánlivý pohyb Slunce
|
Slunce vykonává zdánlivý pohyb mezi 23,5°s.š. a 23,5° j.š..
Dny rovnodennosti a slunovratu nepřipadají vždy na stejné datum a mění se ± 1
den.
|
Kliknutím na obrázek se spustí animace |
Příklad: Vytvořte správné pětice.
Základní situace: Nacházíte se na severní polokouli v oblasti 50° s.š.
|
A
21.6. |
A
Slunce vrcholí na rovníku |
A
Zimní slunovrat |
A
Výška Slunce nad obzorem je 16,5o |
A
Končí polární den na severním pólu |
B
21.12. |
B
Slunce vrcholí na obratníku Raka |
B
Podzimní rovnodennost |
B
Výška Slunce nad obzorem je 63,5o |
B Polární den na severním polárním
kruhu |
C
23.9. |
C
Slunce vrcholí na obratníku Kozoroha |
C
Letní slunovrat |
C
Výška Slunce nad obzorem je 50o |
C Končí polární noc na severním pólu |
D
21.3. |
|
D
Jarní rovnodennost |
|
D Polární noc na severním polárním
kruhu |
|
Odpovědi
|
Menu
Zpět
| | | |
|