3. hodina - Exogenní pochody

Exogenní tvary a pochody
Jsou způsobeny silami mající svůj původ mimo naši Zemi (sluneční energie, gravitace). Mezi základní exogenní tvary a pochody náleží: svahové pochody krasové jevy fluviální pochody kryogenní pochody eolické pochody marinní pochody biogenní pochody antropogenní pochody
Svahové pochody
Jedná se o přenos hmot způsobených zemskou tíží. Mezi nejznámější svahové pochody náleží: laviny - rychlý pohyb sněhu ve směru svahu bahenní proudy - pohyb jemnozrnného materiálu přesyceného vodou řícení - rychlý pohyb hornin ze svahu
Krasové jevy
Vyskytují se v oblastech vápenců, dolomitů a jim podobných hornin. Jsou tvořeny erozní činností a chemickým působením povrchové a podpovrchové vody. Rozpouštěním vápence vznikají krasové jevy.				Kateřinská jeskyně

Základní rovnice krasovění: CaCO₃ + CO₂ + H₂O D Ca(HCO₃)₂
Krasové tvary můžeme třídít na povrchové (exokras) a podzemní (endokras). Povrchové tvary: škrapy: drobné rýhy a tvary vhloubené do skalního podkladu, často se vytváří škrapová pole závrty: sníženina okrouhlého tvaru vznikající rozpouštěním vápence vodou podél puklin ponor: místo, kde se vodní tok ztrácí v podzemí (Rudické propadání) vyvěračka: místo, kde vodní tok vyvěrá na povrch (řeka Punkva) propast: svislá prohlubeň, často vznikající propadnutím stropů původních jeskyní polje: rozsáhlá sníženina
škrapy	závrt			vývoj propasti


Podzemní tvary: jeskyně - dutina vzniklá rozpuštěním vápence krápníky: stalagtit, stalagmit, stalagnát, brčka krasový kaňon a další. Vědní obor zabývající se výzkumem jeskyň se nazývá speleologie.				propast Macocha		druhy krápníků

stalagmit		stalagmit a stalaktit		opona		Hranický závrt

Kliknutím na obrázek se spustí video - Zbrašovské aragonitové jeskyně
Menu
Fluviální pochody a tvary
Jedná se o tvary způsobené povrchově tekoucí vodou. Po deštích nebo při tání sněhu se vytváří ron tj. plošný nesoustředěný odtok vody, který postupně vytváří ronové rýhy. Soustředěný odtok je nazýván vodním tokem. Při odtoku vody dochází k erozi (boční, hloubková, zpětná, evorze) nebo sedimentaci materiálu.
V úseku a má řeka nejpomalejší tok, dochází k usazování materiálu. V úseku b má řeka nejrychlejší tok, dochází k erozi.		a) jesepní břeh b) výsepní břeh				meandr řeky

Na horním toku, kde má řeka největší spád a sklon, převažuje hloubková eroze nad usazováním. Říční údolí má tvar písmene V. Vznikají hluboká, zaříznutá, úzká údolí. Na dolním toku má řeka nejmenší sklon a spád, převažuje zde usazování nad erozí. Údolí má tvar širokého písmene V. Z eroze se uplatňuje především eroze boční, vytváří se zákruty řeky. Zákruty mající více než 180^o se nazývají meandry. Vodní toky se snaží dosáhnou profilu rovnováhy.
V ústích řek vlivem sedimentace vznikají náplavové kužele, řeka se větví a vytváří deltovité ústí.
Erozivní činností tekoucí vody vznikají říční terasy. Jedná se o zarovnané stupňovitě uspořádané plošiny pokryté štěrky a písky jako pozůstatek původního dna koryta řeky.				říční terasy

Samostatná práce: Vysvětlete pojmy: údolní niva evorze obří hrnec
Kryogenní pochody a tvary
Vznikají v části krajiny - kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota bod bodem mrazu. Asi 1/10 reliéfu pokrývají ledovce. Ledovec vzniká nad sněžnou čárou přeměnou sněhu v led.
Dělení ledovců:
a) ledovce horské svahový, karový, údolní - v pohoří Himálaj, Andy, Alpy atd.					Ledovec Taschach - Rakousko

b) ledovce pevninské (v Grónsku, Antarktidě) Ledovce se pohybují a vytváří v reliéfu charakteristické tvary: moréna: horninový materiál hromadící se na povrchu, vnitru ledovce a pohybující se s ledovcem. Dělíme je na: čelní boční střední spodní vnitřní aj. trog: ledovcem přemodelované údolí, s příčným profilem ve tvaru U fjord: údolí zatopené mořem po ústupu ledovce se strmými břehy (Norsko, Nový Zéland) bludný balvan: velké zvětraliny unášené ledovcem na velkou vzdálenost
kar: hluboká sníženina obklopená vysokými skalními svahy, leží pod vrcholem či v horní části hory nebo v uzávěru ledovcového údolí. Po ústupu ledovce vznikají často karová jezera.
Dále vznikají periglaciální jevy a tvary: kamenná moře, mrazové sruby, permafrost (dlouhodobě zmrzlá půda) atd.
Menu
Eolické pochody a tvary
Tvary zemského povrchu vytvořené větrem projevující se převážně v oblastech bez nebo s minimální vegetací. Projevují se vlastní odnosovou činností (deflace) a obrušováním reliéfu unášenými materiálem (koraze). Vznikají nové tvary např:
skalní hřiby (1) viklany (2)	skalní brána			osamocené (svědecké) hory

skalní hřib	skalní brána			skalní okno			svědecké hory

Transportovaný materiál může být i ukládán ve formě přesypů (dun) nebo spraše. Výška přesypů je různá – od několika cm (tzv. čeřiny) až po několik desítek m. Délka může dosahovat několika km. Přesypy srpovitého tvaru se nazývají barchany.
písečné duny			pohyb přesypů		barchany

Menu
Marinní tvary a pochody
Činnost mořské nebo oceánské vody. Důležitým modelačním činitelem na pobřeží je příboj, to znamená nárazy mořských vln na pobřeží. Erozní činnost mořské nebo oceánské vody na pobřeží se nazývá abraze.
Záliv St-Malo - Francie		Západní pobřeží Irska		Západní pobřeží Irska		Frijulské pobřeží - Francie

V horninách vznikají rýhy, později brány a jeskyně, pobřežní terasy, srázy, sruby a útesy. Při zpětném proudění vln na pobřeží dochází k neustálému třídění naneseného materiálu, jemné součásti se dostanou dále do oceánu než velké kusy. Tak vznikají rovné pláže. Moře a oceány jsou také největšími sedimentačními oblastmi světa. Sedimenty mohou být původu: anorganického - vše, co je spláchnuto vodou rozpadem jiných činitelů organického - zbytky těl a schránek živočichů chemického - vrstvy solí
Sedimenty mohou být shlukovány proudem vln do srpovitých poloostrovů - kos (a), které vytváří zálivy - limany (b).
Menu
Biogenní tvary a pochody
Jedná se o činnost organismů (rostlin i živočichů) působící na reliéf. Tato činnost může být tvořivá nebo rušivá, popř. mechanická nebo chemická. Výsledkem činností organismů jsou např: termitiště korálové útesy rašelina, uhlí, vápenec, živice apod.					Model termitiště - ZOO Praha

Antropogenní pochody a tvary
Tvary zemského povrchu vytvořené činností člověka. Člověk je v současnosti rozhodující činitel na 4/5 rozlohy pevniny. Tvary podle jednotlivých druhů hospodářské činnosti a) montánní – těžební b) komunikační – dopravní c) industriální – průmyslové d) agrární – zemědělské e) litorální – pobřežní f) urbánní – sídelní g) ostatní						Dlouhé Stráně - vodní nádrž

						Štramberk - bývalý lom

Příklad: Písemně zařaďte dané tvary do jednotlivých skupin
tunel hráz přehrada terasa	šachta pískovna odkaliště odvodňovací kanál			kanál průmyslová halda násyp			důl zákop mohyla
Odpovědi Menu
Souhrnný přehled
Georeliéf je formován vzájemným působením exogenních a endogenních sil. Rozeznáváme reliéf podmořský a pevninský. Pevninský reliéf dělíme podle nadmořské výšky a podle výškového převýšení krajiny. Primární, převážně velké tvary jsou vytvářeny silami endogenními, síly exogenní tyto tvary narušují nebo vytváří nové, převážně menších rozměrů. Exogenní tvary způsobují činitelé kryogenní, fluviální, biogenní, antropogenní, marinní a další.
Zpět

Exogenní tvary a pochody

Jsou způsobeny silami mající svůj původ mimo naši Zemi (sluneční energie, gravitace).

Mezi základní exogenní tvary a pochody náleží:

svahové pochody

krasové jevy

fluviální pochody

kryogenní pochody

eolické pochody

marinní pochody

biogenní pochody

antropogenní pochody

Svahové pochody

Jedná se o přenos hmot způsobených zemskou tíží.

Mezi nejznámější svahové pochody náleží:

laviny - rychlý pohyb sněhu ve směru svahu

bahenní proudy - pohyb jemnozrnného materiálu přesyceného vodou

řícení - rychlý pohyb hornin ze svahu

Krasové jevy

Vyskytují se v oblastech vápenců, dolomitů a jim podobných hornin.

Jsou tvořeny erozní činností a chemickým působením povrchové a podpovrchové vody.

Rozpouštěním vápence vznikají krasové jevy.

Základní rovnice krasovění: CaCO3 + CO2 + H2O D Ca(HCO3)2

Krasové tvary můžeme třídít na povrchové (exokras) a podzemní (endokras).

Povrchové tvary:

škrapy: drobné rýhy a tvary vhloubené do skalního podkladu, často se vytváří škrapová pole

závrty: sníženina okrouhlého tvaru vznikající rozpouštěním vápence vodou podél puklin

ponor: místo, kde se vodní tok ztrácí v podzemí (Rudické propadání)

vyvěračka: místo, kde vodní tok vyvěrá na povrch (řeka Punkva)

propast: svislá prohlubeň, často vznikající propadnutím stropů původních jeskyní

polje: rozsáhlá sníženina

Podzemní tvary:

jeskyně - dutina vzniklá rozpuštěním vápence

krápníky: stalagtit, stalagmit, stalagnát, brčka

krasový kaňon a další.

Vědní obor zabývající se výzkumem jeskyň se nazývá speleologie.

Fluviální pochody a tvary

Jedná se o tvary způsobené povrchově tekoucí vodou.

Po deštích nebo při tání sněhu se vytváří ron tj. plošný nesoustředěný odtok vody, který postupně vytváří ronové rýhy.

Soustředěný odtok je nazýván vodním tokem. Při odtoku vody dochází k erozi (boční, hloubková, zpětná, evorze) nebo sedimentaci materiálu.

V úseku a má řeka nejpomalejší tok, dochází k usazování materiálu.

V úseku b má řeka nejrychlejší tok, dochází k erozi.

Na horním toku, kde má řeka největší spád a sklon, převažuje hloubková eroze nad usazováním. Říční údolí má tvar písmene V. Vznikají hluboká, zaříznutá, úzká údolí.

Na dolním toku má řeka nejmenší sklon a spád, převažuje zde usazování nad erozí. Údolí má tvar širokého písmene V. Z eroze se uplatňuje především eroze boční, vytváří se zákruty řeky. Zákruty mající více než 180o se nazývají meandry.

Vodní toky se snaží dosáhnou profilu rovnováhy.

V ústích řek vlivem sedimentace vznikají náplavové kužele, řeka se větví a vytváří deltovité ústí.

Erozivní činností tekoucí vody vznikají říční terasy. Jedná se o zarovnané stupňovitě uspořádané plošiny pokryté štěrky a písky jako pozůstatek původního dna koryta řeky.

Samostatná práce:

Vysvětlete pojmy:

údolní niva

evorze

obří hrnec

Kryogenní pochody a tvary

Vznikají v části krajiny - kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota bod bodem mrazu.Asi 1/10 reliéfu pokrývají ledovce. Ledovec vzniká nad sněžnou čárou přeměnou sněhu v led.

Dělení ledovců:

a) ledovce horské

svahový, karový, údolní - v pohoří Himálaj, Andy, Alpy atd.

b) ledovce pevninské (v Grónsku, Antarktidě)

Ledovce se pohybují a vytváří v reliéfu charakteristické tvary:

moréna: horninový materiál hromadící se na povrchu, vnitru ledovce a pohybující se s ledovcem.

Dělíme je na:

čelní

boční

střední

spodní

vnitřní aj.

trog: ledovcem přemodelované údolí, s příčným profilem ve tvaru U

fjord: údolí zatopené mořem po ústupu ledovce se strmými břehy (Norsko, Nový Zéland)

bludný balvan: velké zvětraliny unášené ledovcem na velkou vzdálenost

kar: hluboká sníženina obklopená vysokými skalními svahy, leží pod vrcholem či v horní části hory nebo v uzávěru ledovcového údolí. Po ústupu ledovce vznikají často karová jezera.

Dále vznikají periglaciální jevy a tvary: kamenná moře, mrazové sruby, permafrost (dlouhodobě zmrzlá půda) atd.

Eolické pochody a tvary

Tvary zemského povrchu vytvořené větrem projevující se převážně v oblastech bez nebo s minimální vegetací. Projevují se vlastní odnosovou činností (deflace) a obrušováním reliéfu unášenými materiálem (koraze). Vznikají nové tvary např:

Transportovaný materiál může být i ukládán ve formě přesypů (dun) nebo spraše. Výška přesypů je různá – od několika cm (tzv. čeřiny) až po několik desítek m. Délka může dosahovat několika km. Přesypy srpovitého tvaru se nazývají barchany.

Marinní tvary a pochody

Činnost mořské nebo oceánské vody.

Důležitým modelačním činitelem na pobřeží je příboj, to znamená nárazy mořských vln na pobřeží.

Erozní činnost mořské nebo oceánské vody na pobřeží se nazývá abraze.

V horninách vznikají rýhy, později brány a jeskyně, pobřežní terasy, srázy, sruby a útesy.

Při zpětném proudění vln na pobřeží dochází k neustálému třídění naneseného materiálu, jemné součásti se dostanou dále do oceánu než velké kusy. Tak vznikají rovné pláže.

Moře a oceány jsou také největšími sedimentačními oblastmi světa. Sedimenty mohou být původu:

Základní rovnice krasovění: CaCO₃ + CO₂ + H₂O D Ca(HCO₃)₂

Na dolním toku má řeka nejmenší sklon a spád, převažuje zde usazování nad erozí. Údolí má tvar širokého písmene V. Z eroze se uplatňuje především eroze boční, vytváří se zákruty řeky. Zákruty mající více než 180^o se nazývají meandry.

Vznikají v části krajiny - kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota bod bodem mrazu.
Asi 1/10 reliéfu pokrývají ledovce. Ledovec vzniká nad sněžnou čárou přeměnou sněhu v led.