Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země.
Obíhá kolem Země po eliptické dráze, střední vzdálenost je 384 000 km. Otočí se kolem své osy za 27,3 dne, za stejnou dobu oběhne kolem Země, proto se přivrací stále stejnou stranou k Zemi. Ze Země nelze spatřit odvrácenou stranu Měsíce. Malé výchylky na jeho dráze umožňují vidět více než 50% povrchu Měsíce.

Měsíc je dosud jediné vesmírné těleso, na kterém stanul člověk. V rámci projektu Apollo, který se uskutečnil v letech 1969 - 1972, první dosáhl povrchu Měsíce americký kosmonaut  Neil Armstrong (20. 7. 1969).

Měsíc obíhá kolem Země a na obloze lze pozorovat různé zdánlivé tvary Měsíce.

Menu

• nov (novoluní)

• 1. čtvrt

• úplněk

• 3. čtvrt

Přiřaďte k daným textům správné fáze:

a) Měsíc couvá (tvar písmene C). Je vidět polovina přivrácené strany

b) Měsíc je na opačné straně než je Slunce. Přivrácená strana Měsíce je vidět celá.

c) Měsíc dorůstá (tvar písmene D). Je vidět polovina přivrácené strany.

d) Měsíc je mezi Zemí a Sluncem Měsíc ze Země není vidět.

Odpovědi

Samostatná práce:

1) Doba mezi dvěma následujícími úplňky činí asi 29,5 dne - lunární měsíc. Vysvětlete rozdíl oproti rotaci kolem své osy.

2) Zjistěte pozorováním při jasné obloze umístění jednotlivých fází Měsíce v 18 h, 22 h, 6 h. Zapište a vytvořte závěr.

Menu

Dalším pozorovatelným jevem je zatmění Měsíce popř. Slunce.
Zatměním rozumíme jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa.

1) Zatmění Měsíce nastává, jestliže je Měsíc v úplňku a vstoupí do stínu Země . Rozeznáváme zatmění úplné a částečné.

2) Zatmění Slunce nastává v případě, když je Měsíc v novu a vrhá na ni stín. Při úplném zatmění je zakryto celé Slunce.

Úplné zatmění je vymezeno oblastí vnitřních tečen.

Částečné zatmění je vymezeno oblastí vnějších tečen.

Menu

Slapové jevy jsou pravidelně se opakující deformace zemského tělesa. Jsou vyvolávány
gravitačním působením Měsíce, Slunce a odstředivou silou vznikající pohybem Země kolem
společného těžiště soustavy Země - Měsíc, tzv. barycentra. Barycentrum leží asi 1700 km
pod zemským povrchem.

Mezi slapové jevy řadíme:

• slapy atmosféry

• slapy zemské kůry

• slapy mořské

Slapy zemské kůry - pevná část Země se nepatrně protahuje v důsledku slapového působení
Měsíce. Změna dosahuje asi 30 cm. Na oplátku Země působí změnu tvaru Měsíce asi o 40
cm.

Slapy mořské
Nejvýznamnější jsou slapy mořské neboli dmutí (příliv a odliv).
K přílivu dochází vždy na straně přivrácené k Měsíci a na odvrácené straně (vlivem odstředivé síly).
Dva přílivy za sebou se opakují v intervalu 12 hodin a 25 minut.

Otázka:

Pokuste se odvodit, kdy dochází k maximálnímu a minimálnímu přílivu.

Odpověď

Zajímavosti:

Ve volném oceánu je příliv malý do 1 metru, v zálivech může dosahovat i několika metrů.

Místa s největšími přílivy (v metrech):

• záliv Fundy (Kanada) 19,6

• ústí řeky Gallegos (Argentina) 18

• Frobisher Bay (Baffinův ostrov) 17,4

• ústí řeky Severn (Anglie) 16,3

• Granville (Francie) 14,7

Sant Michael

Menu

• Vplouvání lodí do přístavů: do říčních přístavů vlivem vysokého přílivu mohou vplouvat námořní lodě. Příkladem je Londýn ležící několik desítek km od ústí Temže do moře.
  

• Přílivové elektrárny: Energie přílivu a odlivu nemá dosud velké využití, ale ve Francii, Itálii, Anglii a ve Skotsku poháněla voda přílivu a odlivu mlýny na pobřeží už ve 13. století.
  Nejznámější přílivovou elektrárnou je elektrárna v Bretani, v ústí řeky Rance. V těchto místech je průměrná výška přílivu 8,4 m.
  V roce 1984 byla do provozu uvedena kanadsko-americká přílivová elektrárna v zálivu Fundy
  Bay s jediným soustrojím o výkonu 20 MW.

Vliv slapových jevů

•  Zpomalování zemské rotace je způsobeno třením mezi zemským povrchem a oceány. Asi 0,002 s za 100 let.

•  Vzdalování Měsíce od Země rychlostí 4 cm za rok.

Souhrnný přehled

Vesmír vznikl asi před 15 mld. let velkým třeskem. Skládá se z galaxií.

Součástí jedné galaxie je i Sluneční soustava s 9 planetami včetně Země.

Naše Země vykonává 2 základní pohyby: oběh kolem Slunce a rotaci kolem své osy.

Důsledkem oběhu Země kolem Slunce je střídání ročních období (v souvislosti se sklonem zemské osy).

Rotace Země ovlivňuje střídání dne a noci.

V současné době se v praxi využívá pásmový čas upravený dle hranic států nebo vnitřních oblastí některých států.

Vzájemným působením Země, Měsíce a Slunce vznikají na Zemi slapové jevy. Nejvýznamnějším projevem jsou slapy mořské neboli mořské dmutí.

Menu       Zpět

 webmaster@webvyuka.olportal.cz