POUČENÍ A INFORMACE PRO DÁRCE PLAZMY
1. Co je to plazma a proč má význam ji darovat?
Lidská krev je asi z 60 % tvořena plazmou. Je to „tekutá“ součást krve. v níž jsou rozptýleny krvinky (červené, bílé, krevní destičky). Plazma je z více než 90 % tvořena vodou. Zbytek připadá na různé organické a anorganické látky. K anorganickým složkám patří různé chemické prvky a ionty (např. sodík, draslík, vápník, železo aj.), k organickým např. cukry a tuky a také bílkoviny. Bílkoviny mají v organismu řadu funkcí – zajišťují stálost vnitřního prostředí, vážou na sebe mnoho důležitých látek, podílejí se na krevním srážení (chrání tak např. organismus před vykrvácením při poranění) a podílejí se na ochraně organismu před infekcí. Na celém světě existuje jen několik zpracovatelských firem, které jsou schopny z plazmy oddělit jednotlivé druhy bílkovin a vyrobit z nich léky. Tyto léky se pak používají u nemocných, kteří např. nejsou schopní sami některou bílkovinu vyrobit a jsou pak ohroženi např. těžkým krvácením i v případě drobného poranění. Další léky vyrobené z plazmy jsou používány při léčbě popálenin. Jiné zase slouží ke zvyšování obranyschopnosti organismu při infekcích. Plazma se tak stává velmi důležitou surovinou pro výrobu těchto život zachraňujících léků.
2. Jak probíhá odběr plazmy?
K odběru plazmy se používá speciální přístroj (separátor), ve kterém se z krve dárce oddělí plazma. Krvinky se pak vrátí dárci zpět do žíly. Separátory jsou umístěny na odběrovém sále plazmacentra. Každý dárce je připojen k jednomu přístroji. Krev dárce je odebírána jehlou, která se zavede do vhodné žíly v loketní jamce. Sestra nejprve krví naplní několik zkumavek k laboratorním vyšetřením a pak je krev vedena pomocí odběrového setu (hadiček) do separátoru. Zde se ve speciální odstředivce šetrně oddělí plazma od krvinek a krvinky se pak v následující fázi vrátí zpět dárci. Po celou tuto dobu zůstává krev uzavřena v tomto odběrovém setu a nedostane se do přímého kontaktu s žádnou částí přístroje. Takovýchto odběrových a návratových cyklů může během jednoho odběru proběhnout několik. Během odběru je ke krvi dárce přimícháváno malinké množství roztoku, který zabraňuje sráženi krve. Každý dárce ještě před ukončením odběru dostává infuzi náhradního roztoku, kterou se u něj kompenzuje ztráta objemu plazmy. Ke každému odběru (tzn. pro jednoho dárce a jeden odběr) je použit jeden odběrový set na jedno použití, který se ihned po odběru likviduje.
Odběr trvá přibližně hodinu, celkové množství odebrané plazmy je určeno tělesnou hmotností dárce.
Krev, která je odebrána do zkumavek před zahájením odběru plazmy, je použita ke stanovení krevního obrazu a vyšetřeni známek infekčních onemocnění (AIDS, infekční žloutenky Ba C, syfilis).
3. Jak se má dárce chovat před, během a po odběru plazmy?
S ohledem na zvláštní hygienický režim pracoviště nechoďte k odběru v pracovním nebo znečištěném oděvu!
Dodržujte dostatečný pitný režim s vyloučením alkoholických nápojů 24 hodin před a v den odběru. K odběru nechoďte nalačno, po vydatnějším jídle však s odstupem alespoň jedné hodiny, vyhněte se tučným potravinám (smažená jídla, tatarka, salámy, majonézové saláty, tučná masa, smetanové omáčky, ořechy aj.). Během odběru nesmíte jíst ani žvýkat žvýkačku, vhodná je přiměřená konzumace nealkoholických nápojů v přinesených lahvích. Po ukončení odběru byste měli zůstat v prostorách plazmacentra pod kontrolou personálu ještě cca 30 minut. Až po této době se pak můžete účastnit i silničního provozu. Dárci s rizikovým povoláním nebo provozující rizikové činnosti (řidiči hromadné dopravy, piloti. práce ve výškách, horolezectví apod.) by tyto činnosti neměli po dobu 12 hodin vykonávat. Vzhledem k tomu, že odběrem plazmy ztrácí váš organismus určité malé množství bílkovin. Je žádoucí, abyste v období opakovaných odběrů dbali na dostatečný příjem bílkovin v potravě (např. maso, luštěniny, mléčné výrobky, vejce aj.)
4. Nepříznivé reakce dárce na odběr plazmy
- Pocení, pocit nevolnosti, celková slabost, mdloba – může se objevit jako celková reakce na odběr plazmy u dárce nedostatečně připraveného k odběru (strach z odběru, předchozí stres, fyzická zátěž nebo únava, nedostatečný pitný režim nebo hladovění před odběrem) nebo u ne zcela zdravého dárce (krátká doba po proběhlém onemocnění).
- Prodloužení rekonvalescence při probíhajícím nebo nedávno proběhlém onemocnění.
- Krevní výron (modřina) v místě vpichu – důsledek možné komplikace pří vpichu jehly, při nekontrolovaném pohybu paže vedoucím k prasknutí nebo propíchnutí žily, při ne zcela vhodných žilách dárce, při nedostatečném stlačení místa vpichu tamponem po ukončení odběru (doporučujeme pevně stlačovat místo vpichu prsty a tamponem alespoň po dobu 5 minut při natažené paži, tampon ponechat i po ukončení stisku na místě vpichu, nezatěžovat horní končetinu, z níž byl proveden odběr plazmy, nošením břemen (taška, batoh apod.).
- Mravenčení rtů, trnutí jazyka nebo pocit brnění v horní končetině – může být reakcí na kolísání hladiny vápníku v souvislosti s podávaným protisrážlivým roztokem (citrát sodný). Prevence – podáni vápníku a úprava rychlosti fáze odběru plazmy je proto nutné včas upozornit sestru).
- Svědění, vyrážka na kůži – alergická reakce na protisrážlivý roztok.